Česká republika má dvě vinařské oblasti – Moravu a Čechy, rozdělené do 6 podoblastí. Nachází se v nich 383 vinařských obcí a 18 067,93 hektarů v 1 313 viničních tratích. Ty obhospodařuje 18 399 pěstitelů. Většina vinohradů (96 %) leží na Moravě, zbývající 4 % v Čechách. Z celkové plochy je 70 % osázeno bílými odrůdami. Působí zde přes 1000 registrovaných vinařství, a to od velkých firem až po malé rodinné podniky.
Vinařská oblast Morava leží na území Jihomoravského a Zlínského kraje, malá část i kraje Vysočina. Morava byla díky klimatickým podmínkám odedávna považovaná za oblast s vynikajícími předpoklady pro výrobu bílých vín vyznačujících se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického vína. Modrým odrůdám pro výrobu červených vín se dostávalo menší pozornosti, ale v některých podoblastech se jim dařilo už dřív a v posledních letech se díky teplejšímu počasí a moderním technologiím jejich význam zvyšuje.
Nejvýznamnější vinařská oblast České republiky se táhne od Znojma po Uherské Hradiště. Je tvořena čtyřmi podoblastmi: Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou. Zahrnuje 17 0 91 hektarů vinohradů, což představuje 96 % ploch registrovaných vinic v rámci celé České republiky. Vinařská oblast Morava je podle legend i archeologických pramenů územím s nejstarší vinohradnickou a vinařskou tradicí u nás. Leží okolo 49. rovnoběžky, stejně jako třeba vinařská oblast Champagne nebo nejlepší vinařské oblasti Německa. Tvoří ji 308 vinařských obcí a 1 141 viničních tratí, které obhospodařuje přes 18 000 pěstitelů. Nejvíc obcí a pěstitelů naleznete ve Slovácké podoblasti, největší rozlohu vinic má podoblast Mikulovská, v těsném závěsu s Velkopavlovickou. Největšími vinařskými obcemi jsou Velké Bílovice, Valtice a Čejkovice. Podle šestiletého měření ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích tu průměrná roční teplota dosahuje 12,4 °C, průměr ročních srážek je 463 m m a přibližná roční délka slunečního svitu je 1 700 hodin. Vegetační období je sice kratší než v západní Evropě, ale zato ve většině let vyniká vyšší tepelnou intenzitou letních měsíců, což umožňuje pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů. Zrání probíhá pomaleji, proto se v hroznech koncentruje větší množství aromatických látek. Odrůdové zastoupení téměř kopíruje celkovou statistiku ČR – vévodí mu Veltlínské zelené a Müller Thurgau, o další příčky se rovnoměrně dělí Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, z modrých pak Frankovka a Svatovavřinecké.
Znojemská vinařská podoblast zahrnuje západní část jižní Moravy od Podyjí a východních svahů Českomoravské vrchoviny přes údolí Dyje, Jevišovky, Jihlavy a dalších menších řek až k Rajhradu u Brna. Je to království aromatických bílých vín, jejichž nekorunovaným králem je Veltlínské zelené, následované odrůdami Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Složení půdy a klimatické podmínky vyhovují i Rulandskému šedému, Tramínu a rulandskému bílému či muškátovým odrůdám Irsai Oliver a Muškát moravský. Podíl modrých odrůd je menší, ovšem skvělé pověsti se těší originální Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal z okolí Dolních Kounic. Vinařským centrem podoblasti je královské město Znojmo. Při toulkách za vínem objevíte řadu zajímavých míst, od znojemského středověkého podzemí přes rozlehlé sklepy a vinařské muzeum v Louckém klášteře až po pitoreskní Malovaný sklep v nedalekém Šatově. Znojemsko je kolébkou vinařské turistiky; v hlavní sezoně se projedete po vinicích a vinařstvích se specializovaným Vinobusem a na řadě míst na vás čekají ochutnávkové stánky: na rajské vinici ve Znojmě, v Národním parku Podyjí na slavné vinici Šobes , na hrádku Lampelberg, v Hnanicích, ve sklepní uličce ve Chvalovicích nebo u cyklostezky ve Starých vinicích nad obcí Havraníky.
Dominantou Mikulovské vinařské podoblasti je vápencové bradlo Pálavy. Na jejích svazích založili římští vojáci zřejmě první moravské vinice a rodí se tu znamenitý ryzlink vlašský, mezi ceněné odrůdy patří i Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Chardonnay, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Frankovka, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké. Všechny chutě Mikulovska vám nabídnou vína značek VOC Mikulov, VOC Pálava a VOC Valtice. Klenotem podoblasti je pohádkové město Mikulov, kde si na zámku můžete prohlédnout dvě vinařské expozice a kolekci dobových vinařských lisů, a samozřejmě Lednicko-valtický areál, zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako nejrozsáhlejší umělecky ztvárněná krajina na světě. Toulky za vínem vás provedou řadou vinařských obcí, od Pavlova a Perné přes Dunajovické kopce, Novosedly a Drnholec až do Pouzdřan a Popic. Odtud z vyhlášené viniční trati Sonberk se před vámi otevře překrásný výhled na Novomlýnské nádrže a na Pálavu se zdaleka viditelnými zříceninami několika středověkých hradů. Turistickou novinkou je archeopark v Pavlově, v těsné blízkosti leží dolní Věstonice, obec proslavená díky Věstonické venuši, nejstarší známé keramické sošce na světě. Zapomenout nesmíte ani na Valtice s barokní rezidencí Lichtenštejnů a celoročně otevřenou degustační expozicí Salon vín České republiky.
Úrodné nížiny, které se od Brna táhnou na Židlochovice, Hustopeče, Velké Bílovice a Velké Pavlovice, patří k nejslunnějším místům České republiky. Žebříček nejpěstovanějších odrůd sice vede Veltlínské zelené, ale Frankovka a Svatovavřinecké na druhé a čtvrté příčce napovídají, že Velkopavlovicko proslavila červená vína; v žádné jiné moravské vinařské podoblasti nenajdete tolik vinic s modrými hrozny jako právě tady. Za zmínku (a hlavně za ochutnání!) stojí i Modrý Portugal anebo přímo ve Velkých Pavlovicích vyšlechtěná odrůda André, daří se tu i bílým odrůdám Müller Thurgau, Ryzlink vlašský a Rulandské šedé. Krajině kolem Bořetic, Kobylí, Němčiček, Velkých Pavlovic a Vrbice se dokonce říká Modré hory; odrůdy s modrými hrozny se tu pěstují na více než polovině vinohradů a vína ze tří nejtypičtějších modrých odrůd podoblasti, tedy Frankovky, Svatovavřineckého a Modrého Portugalu, mají specifické označení VOC Modré hory. Co byste neměli minout? Třeba rozsáhlé komplexy vinných sklepů, které připomínají malé vesničky, například areál pod Kraví horou v Bořeticích, sklepní uličku v Kobylí anebo Belegrady ve Velkých Bílovicích, kde jména uliček a náměstí vychází z vinařské historie nebo nesou jména odrůd révy vinné. Oblíbenou zastávkou milovníků vína jsou Templářské sklepy pod středověkou tvrzí v Čejkovicích a vinařská expozice v renesančním domě U Synků v Hustopečích s kuriózní sochou vinné kvasinky.
Vinice na jihovýchodě Moravy na hranicích se Slovenskem a Rakouskem mají velmi různorodé přírodní podmínky, a tak je paleta vín z této podoblasti podobně rozmanitá a pestrá jako zdejší krajina a rázovitý slovácký folklor. K nejrozšířenějším odrůdám patří Müller Thurgau ,Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Rulandské bílé a Frankovka, daří se tu rovněž Chardonnay a Muškátu moravskému, vyšlechtěnému v Polešovicích, doma jsou tu i modré odrůdy Zweigeltrebe a Cabernet Moravia, zrozený v Moravské Nové Vsi. V Blatnici pod Svatým Antonínkem ochutnáte vína VOC Blatnice, zapomenout nesmíte ani na zdejší legendární známkové víno Blatnický roháč anebo podobně slavnou bzeneckou lipku; ta je pojmenovaná podle prastaré lípy v zámeckém parku v Bzenci. Povinnou zastávkou při toulkách za vínem jsou vedle Uherského Hradiště, Kyjova či Břeclavi řady dalších míst. Ke skvostům Slovácka například patří areál historických vinných sklepů Plže na okraji obce Petrov, roku 1983 vyhlášený vůbec první vesnickou památkovou rezervací v tehdejším Československu, anebo skanzen ve Strážnici s originálním souborem vinohradnických staveb. Za vidění stojí sklepní areály, připomínající malé vesničky, ať už jde o Nechory u Prušánek, Šidleny u Milotic nebo Búdy u Mutěnic. Na okraji Vlčnova, obce vyhlášené díky každoroční květnové Jízdě králů, najdete půvabný památkově chráněný soubor lisoven.
Vinice ve vinařské oblasti Čechy patří k nejseverněji položeným viničním polohám v Evropě. Podobně jako ve středověku i dnes objevíte nejvíce vinic v okolí Mělníka, Mostu a Litoměřic, dochovaly se i vinice v Praze a jejím okolí. Místo rozsáhlých a souvisle osázených viničních ploch jsou vinice v Čechách menší a rozdrobené na území několika krajů. Legendami jsou především vinohrady na chráněných svazích a terasách kolem českých řek, zejména v údolích Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Daří se tu bílým i modrým odrůdám. Do roku 2004 se vinařská oblast Čechy dělila na šest oblastí – Čáslavskou, Mělnickou, Mosteckou, Pražskou a Žernoseckou, po legislativních úpravách zbyly jen dvě podoblasti – Mělnická a Litoměřická. Na co se můžete ve vinařské oblasti Čechy těšit? Třeba na obnovené středověké viniční terasy, na kterých už zase roste réva vinná, na dům s věží ve tvaru vinné číše, na procházku místy, kde svatá Ludmila učila pěstovat révu a vyrábět víno svého vnuka svatého Václava, na vinice nevelké rozlohou, ale zato s rozsáhlou kolekcí odrůd, na půvabnou krajinu Polabí, střeženou strmými kužely Českého středohoří, na starobylé sklepy, vinařské lisy, pestré tradice vinobraní a hlavně na víno.
Vinařská oblast Čechy se svými dvěma podoblastmi patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Zahrnuje 637 hektarů vinohradů, což představuje 4 % ploch registrovaných vinic v rámci celé České republiky. Zbývajících 96 % se nachází ve vinařské oblasti Morava. Svůj zlatý věk prožívalo vinařství v Čechách před třicetiletou válkou, kdy vinice dosahovaly rozlohy asi 15 000 hektarů a v obzvlášť úrodných letech byl vínu domácí trh malý. Současná vinařská oblast Čechy zahrnuje 75 vinařských obcí a 168 viničních tratí. Vinařská oblast Čechy je rozdělena do dvou podoblastí: Mělnické a Litoměřické. Rozlohou jsou téměř shodné, v Mělnické podoblasti však vinice obdělává téměř dvojnásobný počet pěstitelů. Většina viničních tratí Mělnické podoblasti leží na půdách s vápenitým podložím nebo na štěrkopískových náplavech. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné podmínky pro pěstování bílých i modrých odrůd. V Litoměřické podoblasti se většina vinic nachází na jižních svazích Českého středohoří, na tmavých půdách zvětralého čediče, které dávají vínům osobitý minerální podtext. Zastoupení pěstovaných odrůd se poněkud liší od Moravy, o trochu více se zde pěstují odrůdy pro výrobu červených vín. Už ve středověku zdejší vinaři hojně pěstovali odrůdu Rulandské modré (Pinot noir). Přední příčky ve výsadbách zaujímají také další burgundské odrůdy, nicméně prim hrají Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Největšími vinařskými obcemi jsou města Mělník a Most.
Vinařská oblast Čechy je rozdělena do dvou podoblastí: Vinařská podoblast Mělnická nezahrnuje jen Mělník a okolí, ale také drobné vinice v Praze a kolem Kutné Hory, Benátek nad Jizerou, Kralup nad Vltavou, Čáslavi, Berouna a Slaného. Ve středověku se zdejší vinaři soustředili hlavně na pěstování odrůdy Rulandské modré (Pinot noir), jejíž sazenice prý nechal dovézt Karel IV. z burgundské obce Chambertin. Největší plochy jsou dnes osázeny odrůdami Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a již zmíněným Rulandským modrým, pětici nejpěstovanějších odrůd uzavírá Modrý Portugal a Svatovavřinecké.
Vinařská podoblast Litoměřická zasahuje do okolí Litoměřic, Mostu, Roudnice nad Labem, Kadaně, Ústí nad Labem a Loun. Významným centrem vinařství jsou Litoměřice, ve středověku po Praze druhé největší vinařské město v Čechách. Většina vinic v této podoblasti leží na jižních svazích Českého středohoří. Nejrozšířenější odrůdy zastupuje Müller Thurgau, Svatovavřinecké, Ryzlink rýnský, Rulandské modré a rulandské šedé. Expozice na zámku v Litoměřicích je věnována vínu, můžete si také všimnout obnovené vinice na terasách litoměřických hradeb a na úpatí vrchu Hněvín nad městem Most. Z vrcholu romanticky upraveného zámku s restaurací a rozhlednou uvidíte jednu z českých rarit, gotický kostel Nanebevzetí panny Marie, který byl kvůli těžbě uhlí v roce 1975 přesunut z již neexistujícího starého Mostu na nové místo.
