Odrůdy vín v ČR


Jedním z důvodů, proč se v České republice rodí vína s originální chutí a pověstnou rozmanitostí, je neobyčejně bohatá odrůdová skladba. Ve zdejších vinohradech lze najít 35 odrůd bílých a 26 odrůd červených vín zapsaných ve Státní odrůdové knize, mimo to i další odrůdy. V pozadí pestré škály moravských a českých vín je třeba hledat rovněž kombinaci přírodních podmínek a práce lidských rukou. V České republice působí více než osm set padesát registrovaných vinařství. Specialitou tuzemského vinařství je mnoho-odrůdová skladba vinic i u malých vinařů. Výsledný styl jednotlivých vín tak neovlivňuje jen terroir, členitý reliéf krajiny, odlišné půdy a mikroklima, ale také sám vinař se svou invencí, zkušenostmi, tradičními metodami či novými trendy. V moravských a českých vínech s originálním původem zkrátka najdete všechno, jen ne fádnost a průměrnost.

 

Odrůdy pro výrobu bílých vín

 

Veltlínské zelené/Grüner Veltliner

Nejrozšířenější odrůda v našich vinicích. Veltlínské zelené dává dle vyzrálosti ročníku vína se svěžími, jemně muškátovými tóny, vhodná nejen ke každodennímu pití, ale i vysoce jakostní vína zelenožluté barvy s medově lipovou vůní. Při zrání v láhvích se nejprve objevují kořenité tóny bílého pepře, které postupně přechází do jemné mandlové chuti se smetanovým dozvukem. Často se využívá do cuvée pro výrobu šumivých vín. Mladá vína nejlépe vyniknou v kombinaci se studenými masy, vyzrálá s hovězím nebo neutrálními omáčkami. Skvěle doprovodí smaženého štědrovečerního kapra či jiné sladkovodní ryby.

 

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: pravděpodobně Rakousko

Aktuální rozloha v ČR: 1 621 ha (9,1 %)

Veltlínské zelené (Grüner Veltliner) © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Veltlínské zelené (Grüner Veltliner) © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Müller Thurgau/Rivaner

Müller Thurgau je druhou nejrozšířenější odrůdou v našich vinicích. Její název je kombinací příjmení šlechtitele profesora 
Hermanna Müllera a názvu švýcarského kantonu Thurgau, ze kterého pocházel. Vína mají světlou barvu se zelenožlutým
odstínem a jsou středně plná, svěží a harmonická. Ve vůni a v chuti je možné hledat muškátovou vůni s kopřivově-broskvovými tóny, dále citrusové plody, angrešt a černý rybíz. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybám nebo čerstvým sýrům.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Německo, kříženec ‘Ryzlink rýnský’ × ‘Madlenka královská’.

Aktuální rozloha v ČR: 1 514 ha (8,5 %)

Müller Thurgau (Rivaner) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Müller Thurgau (Rivaner) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Ryzlink rýnský/Riesling

Vína Ryzlinku rýnského vynikají širokou škálou vůní od ovocných po kořenité, minerální, zemité až kouřové – v závislosti na typu půdy a ročníku. Nejčastěji zde naleznete tóny zralých meruněk, květů lípy a kdoulí, které zráním přechází do petrolejových tónů. U vín zelenožluté barvy se postupně s přibývající zralostí objevují i zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové. Vína vynikají vysokou kvalitou a jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům, k pstruhům i jiným rybám, lehčím úpravám drůbeže a sladké výběry k dezertům.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Německo, pravděpodobně náhodný kříženec ‘Heunisch’ × (‘Tramín’ × autochtonní odrůda z Porýní).

Aktuální rozloha v ČR: 1 313 ha (7,3 %)

Ryzlink rýnský (Riesling) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Ryzlink rýnský (Riesling) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Ryzlink vlašský/Welschriesling

Ryzlink vlašský dává vzniknout příjemným svěžím vínům, v chuti plným a harmonickým. Ve vínech žlutozelené barvy lze hledat širokou škálu vůní a chutí od ovocných rybízových či angreštových (u mladých vín), přes vůně lučního kvítí až po delikátní medové tóny s příchutí hrozinek (u vyzrálých výběrů). Často je surovinou pro výrobu šumivých vín a hodí se i k dlouhodobé archivaci. Vína z Ryzlinku vlašského výborně doplní studené předkrmy, zeleninová jídla, tvrdé sýry, lehké úpravy ryb, ale i zabijačkové speciality.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Není jednoznačný, snad Francie nebo Itálie.

Aktuální rozloha v ČR: 1 187 ha (6,6 %)

Ryzlink vlašský (Welschriesling) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Ryzlink vlašský (Welschriesling) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Rulandské šedé/Pinot gris

Od vína velmi staré odrůdy Rulandské šedé se dá očekávat plnost, hebkost, vysoký extrakt a pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. Vína zlatožluté barvy jsou typická vyšším obsahem glycerolu i alkoholu, stejně jako charakteristickou dlouhotrvající dochutí. Ve víně můžeme nalézt aroma červeného pomeranče, manga a hrušky, medu, koření, dále botrytické tóny a typickou chlebnatost. Skvěle se hodí k hutným a kořeněným jídlům, sladké výběry k dezertům.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Francie, pupenová mutace Pinot noir.

Aktuální rozloha v ČR: 962 ha (5,4 %)

Rulandské šedé (Pinot gris) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Rulandské šedé (Pinot gris) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Sauvignon/Sauvignon blanc

Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. Vína jsou světle zelenožlutá, intenzivně aromatická a kořenitá, s pikantní kyselinkou. Zaujmou velkou škálou tónů od travnatých a kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody. Ve vůni a chuti můžeme nalézt černý rybíz, angrešt, kiwi a broskve, u sladkých výběrů ananas, med, mango, mučenku a také květy akátu a pomerančovníku. Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako aperitiv, zralá vína nejlépe doplňují chřestové speciality, ryby a kozí sýry.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1952

Původ: Francie, údolí Loiry; pravděpodobně náhodný kříženec ‘Chenin blanc’ × ‘Tramín’.

Aktuální rozloha v ČR: 955 ha (5,3 %)

Sauvignon (Sauvignon blanc) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Sauvignon (Sauvignon blanc) - © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Chardonnay

Vína odrůdy Chardonnay vynikají plnou, dlouho doznívající chutí. Výraz světležlutého až nazlátlého vína se však mění podle klimatických a půdních podmínek, v chladnějším podnebí se vína vyznačují svěží kyselinkou s tóny zeleného jablka a květu akátu, v teplejším klimatu pak vína mívají tropický charakter s vůní manga, smetany a někdy i medu a karamelu. Hodí se zejména ke slavnostním příležitostem, dobře doplňují hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky. Jsou vhodná i k paštikám a plodům moře.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1987

Původ: Původní odrůda pocházející z Francie, pravděpodobně vznikla volným křížením odrůdy ‘Heunisch bílý’ s některou variantou ze skupiny Pinot.

Aktuální rozloha v ČR: 936 ha (5,2 %)

Chardonnay © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Chardonnay © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Rulandské bílé/Pinot blanc

Z Rulandského bílého vznikají vína elegantní, harmonická, plná a bohatá na extraktivní látky. Mívají zelenožlutou barvu a jemnou květinovou vůni. Při zrání se jejich barevné tóny zvýrazní a původní svěží aroma se mění na vůni zralých hrušek, červeného ovoce nebo lískových oříšků. Odrůda je vhodná pro tvorbu výběrů z bobulí i botrytických sběrů a pro výrobu šumivých vín. Výborně se hodí k uzeným rybám, kuřecímu masu, méně výrazným úpravám hovězího a vepřového masa a tvrdým sýrům.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Francie, pupenová mutace Pinot gris.

Aktuální rozloha v ČR: 797 ha (4,5 %)

Rulandské bílé (Pinot blanc) © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Rulandské bílé (Pinot blanc) © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Tramín červený/Gewürztraminer

Pro víno Tramínu zelenožluté až zlatožluté barvy je příznačná intenzivní vůně a kořenitost, která bývá podbarvená sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k čajové růži, kterou doprovázejí další odstíny vůní jako tropické ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, z koření pak zázvor a skořice. Vína z vyzrálých hroznů jsou plná, s hustou viskózní strukturou. Hodí se ke slavnostním příležitostem jako aperitiv, k husím játrům nebo k pokrmům orientální kuchyně.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Není znám, pravděpodobně Rakousko nebo jižní Tyroly, ale může to být i Egypt.

Aktuální rozloha v ČR: 679 ha (3,8 %)

Tramín červený (Gewürztraminer) © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Tramín červený (Gewürztraminer) © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Pálava

Vína původní moravské odrůdy Pálava, která se svým charakterem hodně podobají Tramínu, jsou aromatická, avšak decentněji kořenitá. Jejich jemnější harmonie z nich také činí pro mnohé konzumenty přitažlivější a atraktivnější vína. Ta jsou plná, s nižším obsahem kyselin a dlouhou dochutí. Mají zlatožlutou barvu a v jejich vůni a chuti se objevuje liči, mandarinka, z koření muškátový oříšek a vanilka. Skvěle se hodí ke kořeněným jídlům, paštikám, pečené drůbeži, k uzeným a pařeným sýrům nebo dezertům.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1977

Původ: Vinařská oblast Morava, kříženec ‘Tramín červený’ × ‘Müller Thurgau’.

Aktuální rozloha v ČR: 549 ha (3,1 %)

Pálava © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Pálava © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Muškát moravský

V kvalitních vínech této původní moravské odrůdy s muškátovou vůní se více než u kterékoli jiné odrůdy odráží umění a zkušenosti vinaře. Jemně aromatická vína s decentní kyselinkou mají zelenožlutou barvu a typickou muškátovou vůni s tóny kůry mandarinky a pomeranče. Suchá vína z Muškátu moravského nejlépe vyniknou jako aperitiv, případně společně s jemnou paštikou nebo chřestem, polosladká zase v kombinaci s mírně sladkými dezerty.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1987

Původ: Vinařská oblast Morava, kříženec ‘Muškát Ottonel’ × ‘Prachtraube’.

Aktuální rozloha v ČR: 444 ha (2,5 %)

Muškát moravský © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Muškát moravský © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Neuburské/Neuburger

Neuburské dává vzniknout jemně aromatickým vínům, v chuti plným a harmonickým. Vyšší a zajímavější kvality vína žluté až zlatožluté barvy je dosahováno ležením vína v lahvi. V chuti jsou vína harmonická, extraktivní, středně plná až plná, hebká a viskózní. Mají květinově-ovocný charakter s nenapodobitelně pikantní skořicovou chutí. Ve vůni a chuti převládají tóny ořechů, malin a smetany. Neuburské výborně doprovází jídla s hustými omáčkami, pečenou drůbež nebo drůbeží paštiky.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Rakousko, náhodný semenáč Veltlínské červené × Sylvánské zelené.

Aktuální rozloha v ČR: 286 ha (1,6 %)

Neuburské (Neuburger) © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Neuburské (Neuburger) © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Hibernal

Víno zelenožluté barvy, intenzivní vůně a výrazné harmonické chuti vděčí za svou oblibu tónům broskví, černého rybízu a angreštu, typickým pro Sauvignon, ale i vůni po lipovém květu, meruňkách či dalších květech, kterými se vyznačuje Ryzlink rýnský. Chuť je jemně kořenitá a harmonická. Hibernal můžeme podávat k předkrmům, chřestu, rybám nebo k mořským plodům. Sladké výběry se dobře hodí k dezertům.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 2004

Původ: Německo, kříženec (‘Seibel 7.053’ × ‘Ryzlink rýnský’ klon 239 Gm) F2 generace.

Aktuální rozloha v ČR: 276 ha (1,5 %)

Hibernal © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Hibernal © Národní vinařské centrum, o.p.s.

 

Odrůdy pro výrobu červených a růžových vín (modré odrůdy)

 

Frankovka/Lemberger, Blaufränkisch 

U vín s tmavě rubínovou barvou a plnou, příjemně pikantní chutí se v mládí výrazněji projevují kyseliny a třísloviny, po vyzrání se objevuje příjemná kořenitost spojená s tóny ostružin a skořice. Patří mezi naše nejkvalitnější červená vína, která se v nejlepších ročnících vyznačují typickou hebkostí. V závislosti na vyzrání hroznů jsou vína Frankovky buď vínem k jídlům všedního dne nebo se jako víno láhvově zralé z dobrých ročníků výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným zeleninovým jídlům, k plísňovým sýrům a těstovinám.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Pravděpodobně Rakousko, v Německu má synonymum podle dolnorakouské obce Limberg. Může taky pocházet z Chorvatska nebo Francie, ale nejpravděpodobněji ze Slovinska, kde je doložena již před rokem 1750. Je to nahodilý kříženec odrůd ‘Skořicový hrozen’ (Blaue Zimmettraube) × ‘Heunisch bílý’. 

Aktuální rozloha v ČR: 1101 ha (6,2 %)

Frankovka/Lemberger, Blaufränkisch © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Frankovka/Lemberger, Blaufränkisch © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Svatovavřinecké/Saint Laurent

Víno Svatovavřineckého si u nás získalo oblibu pro svoji tmavě červenou barvu, typickou višňovou, povidlovou a někdy až černorybízovou vůni, výrazný odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny. Ochutnat jej můžete už 11. listopadu jako víno mladé – Svatomartinské. Víno bývá středně plné až plné, v době láhvové zralosti se jeho výraznější charakter mění do sametové plnosti. Svatovavřinecké velmi dobře doplní tmavá masa, zvěřinu, svatomartinskou husu s přesňáky a sýry s dvojí plísní.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Francie nebo Dolní Rakousko, jedním z rodičů je Pinot noir.

Aktuální rozloha v ČR: 1085 ha (6,1 %)

Svatovavřinecké/Saint Laurent © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Svatovavřinecké/Saint Laurent © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Zweigeltrebe

Vína z odrůdy Zweigeltrebe jsou tmavě granátové barvy s fialovým zábleskem a mají aroma kořenitoovocné, mnohdy připomínající bobulové ovoce. Vůně a chuť mladého vína se poměrně rychle zušlechťuje, víno však musí zrát v dřevěném sudu. Po roce zrání pak překvapí příjemnou vůní a hebkým sametovým závěrem. V chuti můžeme nalézt ostružiny, višně či višňový kompot a lesní ovoce. Červená i růžová vína této odrůdy skvěle doprovodí nejrůznější grilované masité pokrmy, vydatné sýry, případně těstoviny.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1980

Původ: Rakousko, ‘Svatovavřinecké’ × ‘Frankovka’.

Aktuální rozloha v ČR: 750 ha (4,2 %)

Zweigeltrebe © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Zweigeltrebe © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Rulandské modré/Pinot noir

Vína z Rulandského modrého mívají světle rubínovou až cihlově červenou barvu se zlatavým okrajem kolem stěn poháru. Jejich vůně i plnost vyniká zejména po několikaletém dozrávání, kdy připomíná vůni kůže, kouře, jahod a sušených švestek. Kyseliny i méně zastoupené třísloviny jsou jemné. Na kvalitě i jakosti získává Rulandské modré zráním v lahvích i sudech. Vhodně doplňuje pečená masa, pernatou zvěřinu, sýry s bílou plísní, pokrmy z hub nebo hořkou čokoládu.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: Francie, pravděpodobný náhodný kříženec ‘Mlynářka’ × ‘Tramín’ nebo pupenová mutace v rámci skupiny odrůd Pinot.

Aktuální rozloha v ČR: 720 ha (4,0 %)

Rulandské modré/Pinot noir © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Rulandské modré/Pinot noir © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Modrý Portugal/Blauer Portugieser

Nejtypičtějšími znaky pro vína této odrůdy jsou jemně rubínová barva, decentní, někdy až květinová vůně a příjemná sametová chuť s nižším obsahem kyselin a taninů. Ve vůni a chuti se můžeme setkat s tóny fialek a pivoněk, čerstvého sena, třešní a cassisu. Vína této odrůdy se hodí ke stolování a dají se kombinovat se širokou paletou pokrmů. Doporučit se dá k italské kuchyni, například k těstovinám. Modrý Portugal je první odrůdou, ze které se začalo vyrábět Svatomartinské víno, které si skvěle vychutnáte s pečenou husičkou.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1941

Původ: S vysokou pravděpodobností pochází skutečně z Portugalska nebo ze Slovinska.

Aktuální rozloha v ČR: 583 ha (3,3 %)

Modrý Portugal/Blauer Portugieser © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Modrý Portugal/Blauer Portugieser © Národní vinařské centrum, o.p.s.

Cabernet Sauvignon

Odrůda Cabernet Sauvignon dává vína tmavě granátové barvy, někdy s modravým odleskem, přičemž stárnutím se sytost stupňuje. Typickou vůni černého rybízu doprovázejí v závislosti na zralosti hroznů i vůně třešní, ostružin, marmelády, tabáku a cedrového dřeva. Víno je mohutné, s velmi dlouho trvajícím dojmem a při láhvové zralosti je hebce sametové. Tato plná aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo jídla s kořeněnými omáčkami. Růžová vína z této odrůdy také výborně doplní grilované pokrmy a jsou příjemným společníkem za teplých letních večerů.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1980

Původ: Francie, pravděpodobný kříženec ‘Cabernet Franc’ × ‘Sauvignon’. Cabernet Franc je křížencem s révou lesní.

Aktuální rozloha v ČR: 236 ha (1,3 %)

Cabernet Sauvignon © Národní vinařské centrum, o.p.s.
Cabernet Sauvignon © Národní vinařské centrum, o.p.s.

André

Harmonická vína z této původní moravské odrůdy připomínají svou hlubokou a plnou vůní višní, černých třešní a zralých ostružin jižní typy vín. Pokud se hrozny nechají velmi dobře vyzrát, mají vína tmavě granátovou barvu, jsou plná a po vyzrání na sudech a v láhvích se u nich vyvine hebká chuť zralé třísloviny. André se podává ke zvěřině, tmavým masům, hutným úpravám jídel nebo sýrům s ušlechtilou plísní.

Více informací

Rok zápisu do státní odrůdové knihy: 1980

Původ: Vinařská oblast Morava, ‘Frankovka’ × ‘Svatovavřinecké’.

Aktuální rozloha v ČR: 218 ha (1,2 %)

André © Národní vinařské centrum, o.p.s.
André © Národní vinařské centrum, o.p.s.