Jedním z důvodů, proč se v České republice rodí vína s originální chutí a pověstnou rozmanitostí, je neobyčejně bohatá odrůdová skladba. Ve zdejších vinohradech lze najít 35 odrůd bílých a 26 odrůd červených vín zapsaných ve Státní odrůdové knize, mimo to i další odrůdy. V pozadí pestré škály moravských a českých vín je třeba hledat rovněž kombinaci přírodních podmínek a práce lidských rukou. V České republice působí více než osm set padesát registrovaných vinařství. Specialitou tuzemského vinařství je mnoho-odrůdová skladba vinic i u malých vinařů. Výsledný styl jednotlivých vín tak neovlivňuje jen terroir, členitý reliéf krajiny, odlišné půdy a mikroklima, ale také sám vinař se svou invencí, zkušenostmi, tradičními metodami či novými trendy. V moravských a českých vínech s originálním původem zkrátka najdete všechno, jen ne fádnost a průměrnost.

___

Odrůdy pro výrobu bílých vín

Veltlínské zelené/Grüner Veltliner

Nejrozšířenější odrůda v našich vinicích. Veltlínské zelené dává dle vyzrálosti ročníku vína se svěžími, jemně muškátovými tóny, vhodná nejen ke každodennímu pití, ale i vysoce jakostní vína zelenožluté barvy s medově lipovou vůní. Při zrání v láhvích se nejprve objevují kořenité tóny bílého pepře, které postupně přechází do jemné mandlové chuti se smetanovým dozvukem. Často se využívá do cuvée pro výrobu šumivých vín. Mladá vína nejlépe vyniknou v kombinaci se studenými masy, vyzrálá s hovězím nebo neutrálními omáčkami. Skvěle doprovodí smaženého štědrovečerního kapra či jiné sladkovodní ryby.

Müller Thurgau/Rivaner

Müller Thurgau je druhou nejrozšířenější odrůdou v našich vinicích. Její název je kombinací příjmení šlechtitele profesora 
Hermanna Müllera a názvu švýcarského kantonu Thurgau, ze kterého pocházel. Vína mají světlou barvu se zelenožlutým
odstínem a jsou středně plná, svěží a harmonická. Ve vůni a v chuti je možné hledat muškátovou vůni s kopřivově-broskvovými tóny, dále citrusové plody, angrešt a černý rybíz. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybám nebo čerstvým sýrům.

Ryzlink rýnský/Riesling

Vína Ryzlinku rýnského vynikají širokou škálou vůní od ovocných po kořenité, minerální, zemité až kouřové – v závislosti na typu půdy a ročníku. Nejčastěji zde naleznete tóny zralých meruněk, květů lípy a kdoulí, které zráním přechází do petrolejových tónů. U vín zelenožluté barvy se postupně s přibývající zralostí objevují i zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové. Vína vynikají vysokou kvalitou a jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům, k pstruhům i jiným rybám, lehčím úpravám drůbeže a sladké výběry k dezertům.

Ryzlink vlašský/Welschriesling

Ryzlink vlašský dává vzniknout příjemným svěžím vínům, v chuti plným a harmonickým. Ve vínech žlutozelené barvy lze hledat širokou škálu vůní a chutí od ovocných rybízových či angreštových (u mladých vín), přes vůně lučního kvítí až po delikátní medové tóny s příchutí hrozinek (u vyzrálých výběrů). Často je surovinou pro výrobu šumivých vín a hodí se i k dlouhodobé archivaci. Vína z Ryzlinku vlašského výborně doplní studené předkrmy, zeleninová jídla, tvrdé sýry, lehké úpravy ryb, ale i zabijačkové speciality.

Rulandské šedé/Pinot gris

Od vína velmi staré odrůdy Rulandské šedé se dá očekávat plnost, hebkost, vysoký extrakt a pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. Vína zlatožluté barvy jsou typická vyšším obsahem glycerolu i alkoholu, stejně jako charakteristickou dlouhotrvající dochutí. Ve víně můžeme nalézt aroma červeného pomeranče, manga a hrušky, medu, koření, dále botrytické tóny a typickou chlebnatost. Skvěle se hodí k hutným a kořeněným jídlům, sladké výběry k dezertům.

Sauvignon/Sauvignon blanc

Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. Vína jsou světle zelenožlutá, intenzivně aromatická a kořenitá, s pikantní kyselinkou. Zaujmou velkou škálou tónů od travnatých a kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody. Ve vůni a chuti můžeme nalézt černý rybíz, angrešt, kiwi a broskve, u sladkých výběrů ananas, med, mango, mučenku a také květy akátu a pomerančovníku. Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako aperitiv, zralá vína nejlépe doplňují chřestové speciality, ryby a kozí sýry.

Chardonnay

Vína odrůdy Chardonnay vynikají plnou, dlouho doznívající chutí. Výraz světležlutého až nazlátlého vína se však mění podle klimatických a půdních podmínek, v chladnějším podnebí se vína vyznačují svěží kyselinkou s tóny zeleného jablka a květu akátu, v teplejším klimatu pak vína mívají tropický charakter s vůní manga, smetany a někdy i medu a karamelu. Hodí se zejména ke slavnostním příležitostem, dobře doplňují hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky. Jsou vhodná i k paštikám a plodům moře.

Rulandské bílé/Pinot blanc

Z Rulandského bílého vznikají vína elegantní, harmonická, plná a bohatá na extraktivní látky. Mívají zelenožlutou barvu a jemnou květinovou vůni. Při zrání se jejich barevné tóny zvýrazní a původní svěží aroma se mění na vůni zralých hrušek, červeného ovoce nebo lískových oříšků. Odrůda je vhodná pro tvorbu výběrů z bobulí i botrytických sběrů a pro výrobu šumivých vín. Výborně se hodí k uzeným rybám, kuřecímu masu, méně výrazným úpravám hovězího a vepřového masa a tvrdým sýrům.

Tramín červený/Gewürztraminer

Pro víno Tramínu zelenožluté až zlatožluté barvy je příznačná intenzivní vůně a kořenitost, která bývá podbarvená sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k čajové růži, kterou doprovázejí další odstíny vůní jako tropické ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, z koření pak zázvor a skořice. Vína z vyzrálých hroznů jsou plná, s hustou viskózní strukturou. Hodí se ke slavnostním příležitostem jako aperitiv, k husím játrům nebo k pokrmům orientální kuchyně.

Pálava

Vína původní moravské odrůdy Pálava, která se svým charakterem hodně podobají Tramínu, jsou aromatická, avšak decentněji kořenitá. Jejich jemnější harmonie z nich také činí pro mnohé konzumenty přitažlivější a atraktivnější vína. Ta jsou plná, s nižším obsahem kyselin a dlouhou dochutí. Mají zlatožlutou barvu a v jejich vůni a chuti se objevuje liči, mandarinka, z koření muškátový oříšek a vanilka. Skvěle se hodí ke kořeněným jídlům, paštikám, pečené drůbeži, k uzeným a pařeným sýrům nebo dezertům.

Muškát moravský

V kvalitních vínech této původní moravské odrůdy s muškátovou vůní se více než u kterékoli jiné odrůdy odráží umění a zkušenosti vinaře. Jemně aromatická vína s decentní kyselinkou mají zelenožlutou barvu a typickou muškátovou vůni s tóny kůry mandarinky a pomeranče. Suchá vína z Muškátu moravského nejlépe vyniknou jako aperitiv, případně společně s jemnou paštikou nebo chřestem, polosladká zase v kombinaci s mírně sladkými dezerty.

Hibernal

Víno zelenožluté barvy, intenzivní vůně a výrazné harmonické chuti vděčí za svou oblibu tónům broskví, černého rybízu a angreštu, typickým pro Sauvignon, ale i vůni po lipovém květu, meruňkách či dalších květech, kterými se vyznačuje Ryzlink rýnský. Chuť je jemně kořenitá a harmonická. Hibernal můžeme podávat k předkrmům, chřestu, rybám nebo k mořským plodům. Sladké výběry se dobře hodí k dezertům.

Neuburské/Neuburger

Neuburské dává vzniknout jemně aromatickým vínům, v chuti plným a harmonickým. Vyšší a zajímavější kvality vína žluté až zlatožluté barvy je dosahováno ležením vína v lahvi. V chuti jsou vína harmonická, extraktivní, středně plná až plná, hebká a viskózní. Mají květinově-ovocný charakter s nenapodobitelně pikantní skořicovou chutí. Ve vůni a chuti převládají tóny ořechů, malin a smetany. Neuburské výborně doprovází jídla s hustými omáčkami, pečenou drůbež nebo drůbeží paštiky.

Sylvánské zelené/Grüner Silvaner

Sylvánské zelené má žlutozelenou barvu a pikantní vůni, u mladších vín travnatou až angreštovou. Chuť je plná, extraktivní, mírně kořenitá, v mládí s výraznější kyselinkou. Při vyšší vyzrálosti hroznů dává přívlastková vína, která zráním na láhvi nabývají na olejovitosti, hladkosti a vláčné harmonii, v aroma se objevují květy akátu, minerální a rostlinné tóny. Jsou to neutrální vína, která nenarušují chuť jemných jídel. Vhodná jsou k pokrmům z králíka, k drůbeži či vepřovému masu, předkrmům a smetanovým omáčkám.

Veltlínské červené rané/Malvasia

Odrůda taktéž lidově přezdívaná „Večerka“ se vyznačuje zlatožlutou až zlatavou barvou. Vůně je rozmanitá a decentní, s tóny po mandlích, banánu nebo černém bezu. V chuti je víno příjemně ovocné a můžeme zde objevit směs zahradního ovoce, mandle a chlebnatost. Odrůda je jednou ze tří „bílých“ odrůd určených k výrobě Svatomartinského vína. Hodí se k hutným polévkám, studeným předkrmům a drůbežímu masu.

___

 Odrůdy pro výrobu červených a růžových vín (modré odrůdy)

Frankovka/Lemberger, Blaufränkisch 

U vín s tmavě rubínovou barvou a plnou, příjemně pikantní chutí se v mládí výrazněji projevují kyseliny a třísloviny, po vyzrání se objevuje příjemná kořenitost spojená s tóny ostružin a skořice. Patří mezi naše nejkvalitnější červená vína, která se v nejlepších ročnících vyznačují typickou hebkostí. V závislosti na vyzrání hroznů jsou vína Frankovky buď vínem k jídlům všedního dne nebo se jako víno láhvově zralé z dobrých ročníků výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným zeleninovým jídlům, k plísňovým sýrům a těstovinám.

Svatovavřinecké/Saint Laurent

Víno Svatovavřineckého si u nás získalo oblibu pro svoji tmavě červenou barvu, typickou višňovou, povidlovou a někdy až černorybízovou vůni, výrazný odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny. Ochutnat jej můžete už 11. listopadu jako víno mladé – Svatomartinské. Víno bývá středně plné až plné, v době láhvové zralosti se jeho výraznější charakter mění do sametové plnosti. Svatovavřinecké velmi dobře doplní tmavá masa, zvěřinu, svatomartinskou husu s přesňáky a sýry s dvojí plísní.

Zweigeltrebe

Vína z odrůdy Zweigeltrebe jsou tmavě granátové barvy s fialovým zábleskem a mají aroma kořenitoovocné, mnohdy připomínající bobulové ovoce. Vůně a chuť mladého vína se poměrně rychle zušlechťuje, víno však musí zrát v dřevěném sudu. Po roce zrání pak překvapí příjemnou vůní a hebkým sametovým závěrem. V chuti můžeme nalézt ostružiny, višně či višňový kompot a lesní ovoce. Červená i růžová vína této odrůdy skvěle doprovodí nejrůznější grilované masité pokrmy, vydatné sýry, případně těstoviny.

Rulandské modré/Pinot noir

Vína z Rulandského modrého mívají světle rubínovou až cihlově červenou barvu se zlatavým okrajem kolem stěn poháru. Jejich vůně i plnost vyniká zejména po několikaletém dozrávání, kdy připomíná vůni kůže, kouře, jahod a sušených švestek. Kyseliny i méně zastoupené třísloviny jsou jemné. Na kvalitě i jakosti získává Rulandské modré zráním v lahvích i sudech. Vhodně doplňuje pečená masa, pernatou zvěřinu, sýry s bílou plísní, pokrmy z hub nebo hořkou čokoládu.

Modrý Portugal/Blauer Portugieser

Nejtypičtějšími znaky pro vína této odrůdy jsou jemně rubínová barva, decentní, někdy až květinová vůně a příjemná sametová chuť s nižším obsahem kyselin a taninů. Ve vůni a chuti se můžeme setkat s tóny fialek a pivoněk, čerstvého sena, třešní a cassisu. Vína této odrůdy se hodí ke stolování a dají se kombinovat se širokou paletou pokrmů. Doporučit se dá k italské kuchyni, například k těstovinám. Modrý Portugal je první odrůdou, ze které se začalo vyrábět Svatomartinské víno, které si skvěle vychutnáte s pečenou husičkou.

Cabernet Sauvignon

Odrůda Cabernet Sauvignon dává vína tmavě granátové barvy, někdy s modravým odleskem, přičemž stárnutím se sytost stupňuje. Typickou vůni černého rybízu doprovázejí v závislosti na zralosti hroznů i vůně třešní, ostružin, marmelády, tabáku a cedrového dřeva. Víno je mohutné, s velmi dlouho trvajícím dojmem a při láhvové zralosti je hebce sametové. Tato plná aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo jídla s kořeněnými omáčkami. Růžová vína z této odrůdy také výborně doplní grilované pokrmy a jsou příjemným společníkem za teplých letních večerů.

André

Harmonická vína z této původní moravské odrůdy připomínají svou hlubokou a plnou vůní višní, černých třešní a zralých ostružin jižní typy vín. Pokud se hrozny nechají velmi dobře vyzrát, mají vína tmavě granátovou barvu, jsou plná a po vyzrání na sudech a v láhvích se u nich vyvine hebká chuť zralé třísloviny. André se podává ke zvěřině, tmavým masům, hutným úpravám jídel nebo sýrům s ušlechtilou plísní.

Cabernet Moravia

Původní moravská odrůda Cabernet Moravia dává vína tmavě granátové barvy s černorybízovými aromatickými látkami, charakteristickými pro kabernetové odrůdy. Po přírodním snížení obsahu kyselin je víno harmonické a plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou perzistencí. Zráním se jeho plnost i harmonie ještě stupňuje. Hodí se i pro školení v dubových sudech typu barrique a z pokrmů vhodně doplní zvěřinu, steaky, tmavá masa s hutnou úpravou nebo sýry s ušlechtilou plísní.

Dornfelder

Odrůda Dornfelder dává kvalitní vína jemně aromatické vůně a chuti. Je vhodná k výrobě jakostních a přívlastkových vín, ale lze ji pěstovat i pro přímou spotřebu hroznů. Tmavočervená barva vína je výrazným rysem této odrůdy. Ve vůni a chuti najdeme například brusinky a jiné lesní plody, ořechy, u vín z méně vyzrálých hroznů i zelenou papriku. Již jako mladá vína se hodí k těstovinám, plná vína podáváme k těžším či kořeněným úpravám masa, grilovaným pokrmům, zvěřině a sýrům s výraznou chutí.

Merlot

Víno odrůdy Merlot mívá tmavě granátovou barvu, jemnou vůni přezrálého černého rybízu v kombinaci s vůní černých třešní, švestek a fíků. Po delším ležení na láhvi se navíc objevují tóny tabáku, lanýžů, kávy nebo čokolády. Chuť vín se vyznačuje nízkým obsahem kyselin, plností a hebkostí. Kvůli snadné pitelnosti a vláčnosti jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů. Dají se pít i samotná bez doprovodu jídel, výborně však doplňují jemné paštiky, srnčí či jelení ragú, telecí ledvinky a pokrmy s výraznou chutí rajčat, jídla z pernaté zvěře nebo ementál.